O knize: 1983 / "Od této chvíle je Guernsey zvěčněn v monumentálním portrétu, který se jistě stane klasickým monumentem ostrov." Tato slova patří slavnému anglickému prozaikovi Johnu Fowlesovi a jsou převzata z jeho předmluvy ke knize D. Edwardse „Ebenezer Le Page“, prvním a jediném románu Guernseymana o ostrově Guernsey. Mezi všemi ostrovy v Lamanšském průlivu je Guernsey druhým největším. Kniha o Guernsey vyšla v roce 1981, pět let po smrti jejího autora Geralda Edwardse, který se na ostrově narodil a vyrůstal. Léta dětství a mládí byla pro D. Edwardse zdrojem inspirace. „Ebenezer Le Page“ je jediná spisovatelova kniha a Edwards ji začal psát, když mu bylo hodně přes šedesát. V mládí byl z vůle svého otce vyděděn D. Edwards. S pocitem hořkosti a odporu dvacetiletý mladík opustil Guernsey, usadil se v Anglii a stal se věčným exulantem. V posledních letech žil jako skutečný poustevník poblíž města Weymouth v Dorsetu. Weymouth je nejbližší anglické město Guernsey na ostrově Velké Británie. D. Edwards se oddělil od své manželky v roce 1933 a neudržoval žádný kontakt se svými čtyřmi dětmi. Spisovatel vyjádřil svůj postoj k rodinnému životu jednou větou: „Raději bych byl krab poustevník než rodinný muž. I když D. Edwards nebyl ze své podstaty absolutním samotářem, následující poznámka autora Ebenezera Le Page naznačuje, jak byl posedlý myšlenkou ústraní, izolace: „Pouhá myšlenka, že bych se stal známým veřejnosti, mě děsí. .. Nemám v úmyslu dobrovolně představovat veřejnosti žádné autobiografické informace.“ „Ebenezer Le Page“ jsou vzpomínky a dojmy hlavního hrdiny, podrobný lidský dokument o životě na ostrově Guernsey v letech 1890 až 1970. Stejně jako jinde, i toto byla éra kulturní revoluce, hluboký posun v životě ostrova. Kniha popisuje místní tradice, morálku a povahové rysy, které jsou zakořeněny ve všech obyvatelích ostrova: na jedné straně smysl pro nezávislost, vytrvalost, vynalézavost, na druhé - tvrdohlavost, zaostalost, podezíravost k cizím lidem.D. Fowles poznamenává, že každý román, který popisuje uzavřenou komunitu, riskuje, že bude označen za „provinční román“. Jak ale sám D. Edwards píše, jeho kniha „popisuje zevnitř dopad světových událostí“ na pomýleného, ​​ale vždy čestného jedince Jedním z nejpozoruhodnějších rysů díla D. Edwardse je živý mluvený jazyk hlavního hrdiny , muž bez jakéhokoli vzdělání. Stejně jako ostatní ostrované mluví místním dialektem, opepřeným francouzskými slovy – geografická blízkost Francie je cítit. Díky živé řeči se čtenář vcítí do vypravěče, přestože vyprávění postrádá tradiční posloupnost a postavy se v té či oné epizodě objevují a mizí zcela nečekaně. Dokud je slyšet hlas vypravěče, je Ebenezerův nekonzistentní až chaotický příběh napínavý a dojemný. Slovy dalšího slavného anglického romanopisce, Williama Goldinga, „tuto knihu nejen čtete, ale také prožíváte“.».